Tisíciletý klenot – tibetský fermentovaný černý čaj

Tibetský čaj, známý jako Zhang Cha (藏茶), je unikátní tmavý čaj s charakteristickým chuťovým profilem, tisíciletou tradicí a zásadním kulturním významem v rozsáhlé oblasti tibetské náhorní plošiny a západočínského Sichuanu. Čaj je vypěstován a zpracován v oblasti Ya’an v čínské provincii Sichuan. Zde se čajová kultura rozvíjela po staletí, zde byl čaj obchodován a používán jako platidlo, zde se popíjel a stal se součástí každodenního života. Odsud byl prostřednictvím karavan dopravován do sousedního Tibetu.

Butter Tea – photo Hello Tea Cup

V historii byl označován také jako Wu Cha (乌茶), Bian Cha ( 边茶), Da Cha (大茶) či Ya Cha (雅茶) a řadí se do skupiny čajů nazývané Hei Cha (黑茶) – tmavé čaje. Oblast Ya-an je považována za historicky první místo na světě, kdy došlo k systematickému pěstování čajovníků. Zmínka v Kronice Huayang (华阳国志巴志)  je dokonce považována za první písemný záznam o čaji vůbec. Píše se zde zhruba toto: “Ve starověkých královstvích Shu a Ba (dnešní Sichuan) se nacházejí čajové zahrady. Tyto státy používaly čaj k placení poplatků Zhou Wuwangovi – císaři dynastie Zhou (1045 – 256 př. n. l.).”

Cesta čaje a koní

Za časů dynastií Tang a Song se stará obchodní cesta ze Sichuanu do Tibetu stala významným obchodním kanálem a důležitým nástrojem pro posílení moci a vlivu říše v odlehlých oblastech kolem hranic. Karavany přepravovaly čaj produkovaný mimo jiné v provinciích Guizhou a Yunnan až do Sichuanu následně do Tibetu, Mongolska a Ruska. Obchodní město Ya’an byl ústředním bodem na cestě čaje a koní. Soustřeďovalo a organizovalo dodávky surového čaje z Luzhou, Yibinu, Guanxianu, Chongqingu a dalších míst v Sichuanu a části Yunnanu. Odtud byl čaj dodáván tibetským menšinám a směňován za koně, které císařství používalo při svých vojenských taženích. Ročně se v Ya’anu obchodovalo s 15 000 až 20 000 koňmi. Z historických záznamů v knize Dějiny Min – Kroniky potravin a zboží se dozvídáme, že „kvalitní tibetský válečný kůň stojí 40 jinů čaje (20 kg), průměrný 30 jinů a kůň nízké kvality 20 jinů čaje…“. Převážně za vlády dynastie Tang nabyl tento obchod v Ya’anu nebývalých rozměrů. To vedlo ke vzniku toho, co dnes známe jako „Jižní hedvábnou stezku“. Jednalo se o jižní úsek cesty, která vycházela z Ya’anu v Sichuanu a směřovala do Tibetu.

Hedvábná stezka – foto 100+1

Tibetské legendy

O objevení zázračných účinku tibetského čaje existuje samozřejmě také mnoho legend. Zde jsou dvě z nich. Podle první z nich byl Songtsen Gampo, tibetský král z doby vlády dynastie Tang, dlouho nemocný. Jednoho dne odpočíval u okna, když uviděl ptáka, který k němu letěl s větvičkou v zobáku. Pták doletěl až k němu a větvičku se zelenými lístky mu podal. Král nařídil služebníkům v paláci, aby větvičku povařili ve vodě. Po vypití tohoto nápoje se zázračně uzdravil. Král pak vyslal posly, aby hledali stejnou rostlinu a nakonec našli čajovník v okrese Han (dnešní Sečuán).
Jiný příběh vypráví o čínské princezně Wen-čcheng z dynastie Tchang, která se provdala do Tibetu. Jako věno si sebou přinesla tři poklady: čaj, hedvábí a inkoust. Od té doby je čaj nedílnou součástí jedinečné tibetské kultury.

Pěstování a výroba

Čajovníky, z nichž se tibetský čaj sklízí, rostou v horských oblastech západního Sichuanu v nadmořských výškách přes 1 000 metrů. Pěstování ve vyšších nadmořských výškách dává čaji zcela jedinečný charakter. Sklízí se vyzrálé listy, často zahrnující pupen a několik listů (až pět). Nedbá se tolik, jako u jiných čajů, na celkový obsah čajových pupenů. Výsledný čaj často obsahuje vysoký podíl starších lístků a větviček. Ty je zdrojem vyšší nutriční hodnoty čaje, což je v ceněno převážně v Tibetu. Často tak bývá produkován jiný typ čaje pro export a jiný pro domácí spotřebu.

Čajové lístky se po utržení zahřejí na horkých pánvích. Tím se zpomalí nebo zastaví oxidační enzymatické procesy. Podobně jako u puerhu nebo zeleného čaje. Následně jsou lístky ručně či mechanicky rolovány, tak je narušena buněčná struktura listu a dochází k mnoha chemickým přeměnám, při který se rýsuje základní chuťový profil čaje a objevuje se sladkost. Následuje komplikovaný proces řízené anaerobní fermentace, kdy jsou lístky nakupeny, vlhčeny a zahřáty. Po dobu zhruba 30 dní jsou, přikryty plachtami, ponechány složitým fermentačním procesům. Jsou pravidelně kontrolovány a překupovány, aby nedocházelo k nežádoucím procesům a šíření plísní. Poté jsou lískty usušeny a lisovány. Čaj se neprodává hned, ale nechá se nějakou dobu uležet. Minimálně půl roku, ideálně několik let. V čaji totiž dál probíhají velmi pomalé postfermentační procesy. Chuť se zjemňuje a prohlubuje. Pro skladování je tedy vhodná vyšší vzdušná vlhkost i teplota, které tyto procesy umožňují. 

Tibetan Tea – malba Serghei Ghetiu

Tibetský čaj

Průměrná nadmořská výška tibetské náhorní plošiny je okolo 4000 m. Většinu roku je velmi chladno a sucho, podmínky, ve který přežívá jen nepatrně vegetace. Běžná strava tibeťanů se proto skládá hlavně z hovězího a skopového masa, sýra, ghí a horského ječmene. Většina těchto potravin je hůře stravitelná, bohatá na tuky a chudá na vlákninu. Populace však zřídka trpí zažívacími potížemi, obezitou nebo vysokým krevním tlakem. Místní lékaři to připisují důslednému pití tibetského tmavého čaje. Ten se většinou míchá s jačím máslem, mlékem a podává lehce solený. Velké čínské termosky plné horkého čaje najdete v každé horské domácnosti a jsou neustále doplňovány.

Tibetský čaj v naší nabídce: